Na zastavení naučné stezky Rékoví najdeš dvě kresby téhož ostrohu. Zkus na obou najít vstup. Co by člověk na cestě do jádra musel překonat navíc, kdyby hrad vypadal jako na druhé kresbě?

Hypotéza o rozšíření. Nepravidelný průběh příkopu vedl k představě menšího Půtova sídla. Druhá kresba ukazuje možnou pozdější přestavbu, kterou tabule spojuje s Janem Jindřichem a po jeho smrti s Joštem. Rok 1371 je doložený prodej. Kresby samy neurčují, které zdi v tom roce stály.

Vildenberk podle Rostislava Vojkovského

Druhá tabule z roku 2010 ukazuje mohutnou věž, stupňovitou palácovou zástavbu a dřevěné ohrazení před zděnou hradbou. Její schéma označuje pahorek jako možné místo věže a samostatně vyznačuje okružní příkop a val. V hlavním modelu lze oba návrhy zapnout zvlášť v Ovládání.

Kdo ukázal cestu ke hradu? Aleš Tinka v únoru 2009 napsal, že značení ke hradu a informační tabule iniciovala roku 2004 společnost Větřák Pozořice. Spolupráce s Pavlem Šimečkem podle něj začala na podzim 2008. Aleš Tinka, rousínovský zpravodaj, s. 6

Místní pozorování a vzpomínka. Podle místního svědectví je u cisterny dodnes patrná jáma. V místě označovaném jako věž je kruhový výkop a množství kamenů. Na vrcholu si kdysi skauti postavili pícku z hlíny a kamene. Stáří a účel kruhového výkopu z jeho tvaru určit neumíme. Středověké výrobní pece zachytil archeologický výzkum jinde, na předpolí hradu. Archeologický atlas – poloha pecí

Růžice ukazuje směr pohledu vůči zeměpisnému severu. Orientační body při chůzi sledují aktuální polohu. Žalmanova studánka – registr pramenů · Viničné Šumice – poloha obce

Dnešní vodní toky, lesní cesty a pěšiny: © přispěvatelé OpenStreetMap, ODbL. Oranžová přerušovaná linie sleduje dnešní stezku po valu od výrobního předpolí kolem jádra, včetně odbočky směrem k cisterně. Vychází z místního zákresu do pohledu na reliéf ČÚZK. Přesná stopa pěšiny nebyla v terénu zaměřena. Šířky linií jsou zvětšené pro čitelnost.

Současné ortofoto, DMP 1G a DMR 5G © ČÚZK, CC BY 4.0. Výšky simulovaných korun vycházejí z rozdílu povrchu a terénu v síti 8 m. Polohy kmenů a druhy stromů jsou ilustrační. Snímky a výškopis mohou pocházet z různých let. Pro vzdálené cíle se profil prodlužuje měřením v kroku 64 m a zahrnuje zakřivení Země. Značka udává směr ke zvolenému bodu i tehdy, když jej terén zakrývá.

V pohledu z první osoby pokračuje za hradem reliéf ČÚZK o rozloze 16,4 × 16,4 km v kroku 32 m. Směr k Pozořicím míří k místu dnešního kostela. Viditelnost tohoto bodu počítáme podle povrchu země bez staveb a stromů. Vzdálené porosty a středověká zástavba obce nejsou mapovány. Poloha kostela. Detailní terén tvoří výřez 576 × 432 m z DMR 5G, převzorkovaný po 2 m. Zobrazuje dnešní zemský povrch bez stromů. Příkopy, suť a novější zásahy zůstávají součástí terénu i v historickém pohledu. © ČÚZK, DMR 5G

Modrozelené pásy přibližně přenášejí dva zaměřené úseky zdiva z obr. 2 na terén. Kroužky označují polohu nálezů. Obrysy hradu vycházejí z obr. 8. Výšky, střechy, dřevěné přechody a rozmístění jednotlivých domů jsou návrhem. Kovář a kol., 2013, obr. 2, 6 a 8

Na severovýchodě jsou doloženy pece, jámy a vodní žlábky. Značky přibližně lokalizují skupiny objektů. Společný provoz všech zařízení přesně v roce 1350 není potvrzen. Archeologický atlas · Výzkum MENDELU

Rozhraní lesa a otevřené plochy je scénář. Možný vývoj od malého k velkému hradu si můžeš porovnat v terénním zápisníku podle kreseb Pavla Šimečka. Přesná podoba v roce 1350 zůstává otevřená.