← Zpět do atlasu

Kam se poděly staré stavby?

Pro každý z 27 půdorysů bez blízkého protějšku v RÚIAN a pro všech 86 nejistých shod jsme porovnali stejné místo na třech leteckých snímcích. Tyrkysová přerušovaná čára ukazuje polohu půdorysu z roku 1826.

Co se podařilo zjistit a co zůstává otevřené

Ze 27 míst bez blízkého půdorysu v dnešní evidenci je na aktuálním leteckém snímku 14 otevřených. Na třech místech je vidět střecha nebo její část. U zbývajících deseti brání rozhodnutí stromy, stín nebo malé rozměry stavby. Zvlášť dobře je rozdíl mezi evidencí a snímkem vidět u půdorysu 268, kde stále rozeznáme podlouhlou střechu.

U 86 míst s možnou návazností na dnešní stavbu je na snímku ve 41 případech vidět alespoň část střechy, ve 23 otevřená plocha a ve 22 zůstává obraz neurčitý. U 18 z těchto 86 míst vznikne významný překryv při některém z vyzkoušených posunů staré mapy. Přestavba, nová budova na stejném místě i nepřesnost zákresu proto mohou na mapě vypadat podobně.

Kdy stavba zmizela? U půdorysu 100 vidíme stavbu v roce 1826 a otevřenou plochu už v roce 1953. Přesnější rok zatím neznáme. U místa 64 zachycují snímky proměnu areálu mezi lety 2009 a 2012. K určení osudu jednotlivého domu by pomohl stavební spis, datovaná fotografie nebo kronika.

Počty z roku 1826 zahrnují i stodoly a další hospodářské stavby. Čísla půdorysů označují místa v tomto atlasu. Pro spojení s historickým číslem popisným je potřeba další pramen.

Načítám výřezy…

Jak porovnání vzniklo a jakou má přesnost

Každá pětice zobrazuje stejný výřez v souřadnicích S-JTSK. Na prvních čtyřech obrázcích je vyznačena neupravená poloha ručně obkreslené stavby. Na pátém je historický obrys vínový a současná evidence RÚIAN zelená. Snímky se liší ostrostí, úhlem pohledu i stíny. Střecha na stejném místě může patřit novější stavbě. „Otevřená plocha“ znamená, že je v zákresu rozeznatelná například zahrada, cesta nebo dvůr. „Neurčitelné“ zahrnuje i překrytí stromy a malé objekty pod rozlišovací schopností snímku.

Zkouška polohy používá 14 jiných, tvarově podobných párů obrysů (5 v Jezerách a 9 v Pozořicích). Původní a současný tvar musí po srovnání středů sdílet alespoň 70 % plochy sjednocení. Pro hledání byly použity dosud překrývající se půdorysy o ploše alespoň 45 m². Posun středů byl nejvýše 12 m a druhý kandidát musel mít poměr překryvu alespoň o 0,12 nižší, pokud existoval. Jde o geometrické srovnávací objekty. Historická kontinuita staveb ani přesnost jejich jednotlivých rohů nebyla geodeticky ověřena.

Pro každé místo se zkouší medián posunů nejvýše pěti nejbližších párů ve stejném historickém katastru do 350 m. Při méně než třech párech se použije celý soubor pro daný katastr. Dále se testují posuny jednotlivých párů. Pro významný překryv vyžadujeme alespoň 4 m² a 30 % menšího půdorysu. Malý dotyk může mít vzdálenost 0 m a současně zůstat nejistou shodou. Medián je zkouška citlivosti. Zobrazené historické obrysy zůstávají v souřadnicích zveřejněné krajské mozaiky.

Podklady: císařské otisky ČÚZK / Jihomoravský kraj, historické ortofoto 1953 CENIA / GEODIS BRNO (podkladové snímky VGHMÚř Dobruška, MO ČR), archivní a aktuální ortofoto ČÚZK a RÚIAN. Pro aktuální snímek je znám stav služby při stažení 1. 11. 2026. Výřezy a vyznačení byly zpracovány pro atlas. Historická ortofotomapa a licence CC BY 4.0 · Geoportál JMK · ČÚZK.