Jezera bez jezer

První verze článku, 27. 10. 2026. Staré mapy vedle sebe a přesné polohy zastavitelných ploch doplníme v další iteraci.

Osada na mýtině, pojmenovaná po vodě

Jezera založil roku 1710 kníže Jan Adam z Lichtenštejna na mýtině panského lesa a osada dostala jméno podle četných místních jezírek. O rok později tu bylo 17 chalup. S Pozořicemi byla sloučena ve 40. letech 20. století (web mikroregionu uvádí 1942, Wikipedie 1947), katastr byl začleněn v roce 1973. Dnes leží Jezera na severovýchodním okraji Pozořic, mezi lesem a Kovalovickým potokem.

Po jezírkách zůstaly dvě stopy: názvy ulic Na rybníčku a Na rybníku, které se objevují i v územním plánu u kanalizačních staveb VPS 38 a 40, a paměť lidí. Starostka Tereza Jiráčková v Pozořickém zpravodaji 3/2023 píše, že pamětníci vzpomínají na šest různě velkých rybníčků a že by stálo za to najít místo pro vodní plochu, která by Jezerům vrátila význam názvu. Tamtéž popisuje, jak z krajiny mizí tůňky, studánkám se tenčí pramínek a voda stéká bez užitku po vyprahlých polích (parafráze, zdroj).

Kde rybníčky byly: staré mapy

Krajinu před melioracemi zachycuje II. vojenské mapování (1836–1852) a císařské otisky stabilního katastru (1826). Vojenská mapování jsou jako průhledná vrstva přímo v naší mapě (VÚGTK, Chartae Antiquae); císařské otisky poskytuje ČÚZK jen v aplikaci Archiv. Letecký snímek z roku 1953 ukazuje Jezera ještě s úzkými pásy polí, mezemi a úvozy, před scelením a před novou zástavbou. Přetáhněte posuvník.

Jezera u Pozořic na leteckém snímku z roku 1953: úzké pásy polí, meze, úvozy, zástavba jen podél silnice — Stejný výřez 1,4 × 0,8 km, Jezera se silnicí na Hostěnice. Vlevo Historická ortofotomapa © CENIA 2010 a © GEODIS BRNO, spol. s r.o. (CC BY 4.0, snímky 1952–54), vpravo Ortofoto ČR © ČÚZK. Na celé mapě jde snímek 1953 přepínat s mapou 1840 a reliéfem z LiDARu.

Jezera u Pozořic na současném ortofotu: scelená pole, zahrádky v lese a nová zástavba — Stejný výřez 1,4 × 0,8 km, Jezera se silnicí na Hostěnice. Vlevo Historická ortofotomapa © CENIA 2010 a © GEODIS BRNO, spol. s r.o. (CC BY 4.0, snímky 1952–54), vpravo Ortofoto ČR © ČÚZK. Na celé mapě jde snímek 1953 přepínat s mapou 1840 a reliéfem z LiDARu.

Druhým zdrojem jsou lidé. Pamatujete si rybníček? Napište, kde stál.

Trať Haltýře: prameniště, nádrž a bydlení na jednom místě

Trať Haltýře východně od Jezer bývala obecním prameništěm (ÚP 2009 navrhuje objekty zakonzervovat a respektovat ochranné pásmo). Tentýž územní plán tu vymezuje veřejně prospěšné opatření VPO 90: revitalizaci přítoku Kovalovického potoka od jímacího území Haltýře po hranici katastru a vodní nádrž Haltýře.

Změna č. 1 ÚP (vydána 17. 8. 2016) obsahuje dílčí změnu 1.6: bydlení na Jezerách na parcelách 1940/1, 1940/2, 1941 a 1942, popsanou jako „rozšíření bydlení v okrajové části Jezera (trať Haltýře) na ploše zahrad“. Zda plochy přímo kolidují s nádrží, zatím nevíme; je k tomu potřeba výkres. ověřujeme Zpráva o uplatňování ÚP z roku 2013 zároveň uvádí, že Změna č. 1 „prověří potřebu zachování nezrealizovaných VPS a VPO“.

Haltýře je jediné místo v Pozořicích, kde se voda z územního plánu a nová zástavba potkávají. Není to důvod stavět proti sobě: ÚP sám požaduje, aby se vodou na místě počítalo dřív než s domy.

Zástavba na Jezerách a kolem nich

Územní plán 2009 počítá s rozvojem do 2 300 obyvatel a vymezuje 37,37 ha zastavitelných ploch pro 291 rodinných domů v celé obci. Z toho na Jezerách a v okolí:

Lokalita	Plocha	Domů	Stav (Zpráva 2020)
J Jezera	0,2 ha	1 RD	využito 100 %
K1 Hostěnická (U Hájovny)	1,9 ha	10 RD, podle územní studie 2011 až 18	využito 0 %
L1 Líchy	1,2 ha	12 RD	využito 16,7 %
L3 Líchy	0,15 ha	2 RD	využito 100 %
P1–P5 Za Myslivcem	4,57 ha	51 RD	P1 a P2–P4 závisí na novém vodojemu a řadu
M1, M2 Maršíky	1,7 ha	13 RD	—
K2, K3 Hostěnická (rezervy)	1,2 + 1,5 ha	30 + 30 bytů	územní rezerva; podmínka respektovat les a krajinný ráz
L2 Líchy (rezerva)	3,8 ha	32 bytů	územní rezerva; část uvolněna Změnou č. 1 (1.3)

Zdroj: ÚP 2009, Zpráva o uplatňování 2013 a 2020. Polohy ploch v mapě doplníme z výkresu ÚP; zatím jen orientačně. Zpráva o uplatňování 2016–2020 uvádí, že městys nové zastavitelné plochy nepožadoval a dvě individuální žádosti (rekreace a bytové domy) byly zamítnuty kvůli ochraně přírody a krajinnému rázu.

Co se stane s odtokem, když se zastaví

Zastavěná plocha vodu nevsakuje. Územní plán si proto obec sama uložila dva regulativy: odtok z nově zastavovaných ploch nejvýše 10 l/s/ha a součinitel odtoku pozemku rodinného domu nejvýše 0,4 s nejméně 50 % volné plochy. Jinými slovy: každá nová ulice musí většinu deště zadržet na místě. To se nejlevněji splní tam, kde voda stála odjakživa: tůní, mokřadem nebo malou nádrží, ne podzemními jímkami u každého domu.

Odvodnění systematickou drenáží z 20. století ÚP vede jako stávající a požaduje ho postupně nahradit sporadickou drenáží. Zpráva o uplatňování 2016–2020 ale drenáže, poldry ani VPO 89–98 nezmiňuje; Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje přitom pro Pozořice požadují zvyšovat retenční schopnost území a chránit ho před suchem a erozí.

Návrh: jedna vodní plocha před další etapou výstavby

Překreslit staré mapy a sebrat vzpomínky pamětníků: kde bylo šest rybníčků.
Z kandidátů vybrat jedno místo, nejspíš v trati Haltýře u bývalého prameniště, kde ÚP nádrž už dnes navrhuje.
Dohodnout s vlastníky a obcí etapizaci: vodní plocha jako podmínka další etapy bydlení v lokalitách K1, P1–P5 a plochy 1.6.
Požádat AOPK (PPK/POPFK nebo projektové schéma OPŽP do 200 tis. EUR) nebo MZe (malé vodní nádrže pro obce).

Souvislosti, čísla a tři konkrétní usnesení jsou na stránce pro zastupitele.