Les: Vaľo a Kubín
Jedna nepoužívaná linka, bagr, dohled AOPK a měření MENDELU. Nejrychlejší a nejlevnější první krok, pokud souhlasí správce lesa.
Všechny tři přístupy níže vznikly mimo univerzity: u bagru v lese, na stavbě hrází a v spolku na Broumovsku. Mají společné východisko: krajina odvodněná lesními linkami, drenážemi a narovnanými potoky neudrží déšť, voda odteče během hodin a v létě chybí. Liší se měřítkem. Vaľo a Kubín pracují s jednou lesní cestou, Malík s celým povodím, Kravčík s programem pro stovky obcí.
Štefan Vaľo (1949) z Košic pracoval od roku 1971 ve stavební firmě na středisku zemních prací. Postavil přes 100 km lesních cest a desítky kilometrů protipovodňových hrází, posledních 17 let se živil těžbou kulatiny. Jak sám říká, při všech těchto činnostech půdu odvodňoval a vysoušel. 19. listopadu 2009 si u téměř prázdné řeky Uh dal slib, že se příčinám sucha a povodní začne věnovat cíleně.
Jeho závěr: vodu z hor neodvádí klimatická změna, ale zhutněná půda na přibližovacích linkách a ve stopách po těžebních strojích a umělé svahy, které přeruší půdní kapiláry. Řešení je hrubé a levné: rypadlem přerušit zhutněné linky příčně ke svahu, shora dolů, aby voda zůstala v jamách a vsakovala se. Mezi jamami zůstává kus původní linky jako hrázka, odtud jáma–hráz–jáma. Na mírnějších svazích stačí mělčí rýhy, na nejmírnějších jen „vpich“ hranou lžíce, který zhutněnou vrstvu rozruší.
Miroslav Kubín je specialista Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na zadržování vody v krajině, dříve ze Správy CHKO Beskydy. Vaľovu metodu přenesl do Česka: od roku 2020 s Lesy ČR pod Velkým Javorníkem a na Jablunkovsku, později Zubří a v září 2025 Zašová. Projekt je placen z Národního plánu obnovy. Nejdřív tým mapuje „defekty krajiny“, tedy poškozenou půdu, která vodu odvádí, a teprve pak kope.
Další české realizace (Jizerské hory, Mosty u Jablunkova, Městské lesy Rožnov) jsou s čísly a zdroji v přehledu Jak to dělají jinde.
Jiří Malík založil v roce 2005 spolek Živá voda na Broumovsku a dodnes mu předsedá; metodiku dnes šíří spolek Living Landscape CZ (zivakrajina.info) a licencované regionální „Živé krajiny“ (Plzeňský kraj, Vysočina, Podbeskydí, Želivka, Český sever). Začalo to studií Model Zdoňov, následovaly Křinice a Heřmánkovice, dohromady asi 60 km² CHKO Broumovsko. Spolek k říjnu 2026 udává 421,79 km² území zpracovaných podle modelu. Projekt byl v šestici finalistů Stockholm Water Prize 2019 a vyhrál kategorii Nápad v E.ON Energy Globe.
Jak model funguje: pracuje se s celým povodím toku 4. řádu, zhruba 10 km² a více, v pěti krocích.
Typická opatření: tůně a malé nádrže, návrat potoků do původních koryt a širší nivy, přerušení melioračních trubek kaskádou minipoldrů, svejly a vsakovací pásy po vrstevnici na polích, obnovní žebra a terénní vlny v lesích a také jáma–hráz–jáma na pospádových linkách. Studii spolek zpracovává převážně na žádost obcí a účastní se jednání s vlastníky i hledání dotací; cena je dle dohody, studie Křinice byla obci předána zdarma (2021). Názvy Model Živá krajina® a Živá krajina® jsou chráněné ochranné známky.
Košický hydrolog Michal Kravčík a spolek Ľudia a voda prosadili v letech 2011–2012 slovenský Program revitalizácie krajiny: 488 obcí postavilo drobné hrázky, přehrážky a vsakovací pásy s kapacitou kolem 10 mil. m³ a program dal práci 7 700 lidem. Je to důkaz, že se vodozádržná opatření dají dělat plošně a rychle, když stát platí obcím přímo. V Česku tuto roli dnes částečně hraje Program péče o krajinu AOPK a krajský titul Jihomoravského kraje, viz Kdo to zaplatí.
Jedna nepoužívaná linka, bagr, dohled AOPK a měření MENDELU. Nejrychlejší a nejlevnější první krok, pokud souhlasí správce lesa.
Studie Živá krajina pro celou Roketnici dá obcím mapu stovek drobných opatření včetně Jezer a melioračních výpustí. Žádá obec nebo mikroregion.
Poldry a příkopy z ÚP 2009 postaví stát v komplexních pozemkových úpravách; krajský titul 2 zaplatí projekt. Trvá roky, proto začít teď.
Na koho se obrátitPříklady s číslyStaré mapy a reliéf